Dobrý den, je 21. 11. 2024, čtvrtek v 47. týdnu.

Mikroekonomie

Z Cambridge Business School wiki
Verze z 6. 12. 2016, 12:40, kterou vytvořil Webmaster (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „nabídky a poptávky popisuje variabilitu cen jako výsledek rov…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
Model nabídky a poptávky popisuje variabilitu cen jako výsledek rovnováhy mezi dostupností produktu při dané ceně (nabídka) a potřebách subjektů s možností kupovat při dané ceně (poptávka). Graf zobrazuje pravý posun v poptávce z bodu D1 do D2 spolu s následným zvýšením ceny a kvantity potřebné na dosažení nového bodu tržní rovnováhy (market-clearing equilibrium) na křivce nabídky (S - supply).

Mikroekonomie je odvětví ekonomie studující chování jednotlivců a firem při rozhodování o použití omezených zdrojů.

Liší se od makroekonomie, která obsahuje "součet celkové ekonomické aktivity, věnuje se záležitostem růstu, inflace a nezaměstnanosti a s ekonomickými pravidlami státu, které souvisí s těmito záležitostmi."

Mikroekonomie se věnuje i efektům hospodářské politiky státu (například změna daní) na uvedené aspekty ekonomie.

Jedním z cílů mikroekonomie je analyzovat tržní mechanismus, který stanovuje relativní ceny produktů a služeb a přiděluje limitované zdroje mezi alternativní použití. Mikroekonomie též analyzuje zlyhání trhu, kdy trhy neprodukují efektivní výsledky a popisuje teoretické podmínky potřebné na dokonalou (perfektní) soutež (konkurenceschopnost).

Předpoklady a definice

Mikroekonomická teorie typicky začíná studiem jednoho racionálního jednotlivce, který maximalizuje užitek svých prostředků ("Jak použít své peníze, abych dosáhl maximální užitek?") Pro ekonomy racionalita značí, že jednotlivec má stabilní preference, které jsou současně kompletní a tranzitivní (přechodné). Technický předpoklad, že preferenční relace jsou souvislé je nutný na zajištění existence užitkové funkce. I když mikroekonomická teorie může pokračovat bez tohto předpokladu, komparativní statistika nebude možná, protože není záruka, že výslední užitková funkce bude diferenciovatelná.

Mikroekonomická teorie pokračuje definicí konkurenceschopného rozpočtového setu (budget set), který je definován jako množina cenově dostupných balíků. Rozpočtový set je podmnožinou spotřebního setu (consumption set), který je definován jako množina všetkých možných spotřebních balíků. V tomto bodě ekonomové dělají technický předpoklad, že preference nejsou lokálně nepřesycené. Bez předpokladu lokální nepřesycenosti (LNS - local non-satiation) není záruka, že racionální jednotlivec bude maximalizovat užitek. S potřebními nástroji a předpoklady na místě se vyvine problém maximálního užitku (utility maximization problem UMP).

Problém maximalizace užitku je centrem teorie spotřeby, pokouší se vysvětlit akční axióm použitím axiomů racionality na preference spotřebitela a pak matematicky modeluje a analyzuje důsledky. Problém maximalizace užitku slouží nejen jak matematický základ teorie spotřeby, ale i jako metafyzické vysvětlení. To značí, že tento problém ekonomové používají nejen na vysvětlení co a jak se jednotlivci rozhodují, ale proč jednotlivci rozhodnutí dělají.

Problém maximalizace užitku je problém vynucené (omezené) optimalizace, kde jednotlivec hledá jak maximalizovat subjekt užitku vzhledem k omezení rozpočtu. Ekonomové používají teorém extrémní hodnoty na zajištění, že řešení problému maximalizace užitku existuje. To značí, že když rozpočtové omezení je současně ohraničeno a uzavřeno, řešení problému existuje. Ekonomové toto řešení nazvali Walrasianova poptávková funkce nebo korespondence.

Problém maximalizace užitku byl doteď vyvinut s použitím potřeb spotřebitele (tedy užitku spotřebitele) jako základu. Ale alternativní způsob na vytvoření mikroekonomické teorie je použít jako základu spotřebitelský výběr. Tento model mikroekonomické teorie se volá "odkrytá preferenční teorie" (Revealed preference theory).

Teorie nabídky a poptávky obvykle uvažuje, že trhy jsou dokonale konkurenceschopné. To implikuje, že na trhu je mnoho kupujících a prodávajících a nikdo z nich nemá možnost výrazně ovlivnit cenu produktů a služeb. V praxi často tento předpoklad neplatí, protože někteří velcí nákupci nebo prodejci mají možnost cenu měnit. Dost často je nutná sofistikovaná analýza na pochopení rovnice nabídky-poptávky dobrého modelu. Ale teorie funguje dobře v situacích, kde platí tyto předpoklady.

Hlavní proud ekonomie apriorně nepředpokládá, že trhy preferují některé formy společenské organizace. Fakticky, hodně se analyzovaly případy, kde selhání trhů vedlo k použití zdrojů, které je neoptimální a tvoří ztrátu. Klasický příklad neoptimálního použití zdrojů je veřejné dobro. V těchto případech se ekonomové mohou pokusit najít pravidla na prevenci odpadu

  • buď přímo vládní kontrolou,
  • nepřímo regulací, která nutí členy trhů konat způsobem konzistentním s optimálním prospěchem
  • nebo vytvořením "chybějících trhů" pro efektivní obchodování, kde nikdo předtím nepůsobil.

Zdroj

https://en.wikipedia.org/wiki/Microeconomics