Ekonomie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 12. 2016, 12:50

Ekonomie je společenská věda studující faktory determinující produkci, distribuci a spotřebu zboží a služeb. Termín ekonomie pochází ze staré řečtiny a přibližne značí "pravidla domu" nebo "organizace řízení". Dřívější název subjektu byl "politická ekonomie", ale ekonomové koncem 19. století navrhli kratší název "ekonomie" pro "ekonomickou vědu" a zavedli tím separátní disciplínu mimo politických a jiných společenských věd.

Ekonomie se soustředí na chování a interakce ekonomických činitelů a na fungování hospodářství. V souladu s tímto zaměřením základní učebnice často rozlišují

• mikroekonomii a
• makroekonomii.

Mikroekonomie studuje chování základních elementů v ekonomii, včetně jednotlivých činitelů a trhů, jejich interakci atd. Mezi jednotlivé činitele patří

• domácnosti
• firmy
• kupující
• prodávající atd.

Makroekonomie analyzuje celou ekonomii, tedy

• souhrnnou produkci
• spotřebu
• úspory
• investice

a záležitosti, které je ovlivňují, včetně nezaměstnanosti zdrojů (práce, kapitál a země), inflaci, ekonomický růst a souvisící veřejná pravidla - měnová, fiskální a další politiky.

Další široké rozlišení uvnitř ekonomie zahrnuje:

• pozitivní ekonomii - popisuje "co je" a normativní ekonomii - obhajuje "co by mělo být"
• ekonomickou teorii a aplikovanou ekonomii
• racionální a behaviorální ekonomii
• mainsteamovou (středněproudou) ekonomií a neortodoxní ekonomii.

Kromě tradičního studia produkce, distribuce a spotřeby se může ekonomická analýza aplikovat na společnost, například v oblastech jako

• byznys
• finance
• zdravotnictví
• státní správa atd.

Ekonomické analýzy se mohou aplikovat na různé subjekty jako rodina, vzdělání, věda, právo, politika, životní prostředí, společenské instituce atd. Například vzdělání vyžaduje čas, úsilí a výdaje plus minulé příjmy a zkušenost, proto tyto ztráty mohou být vyváženy budoucímí benefity, které vzdělání může přinést agentu nebo ekonomii. Na začátku 21. století byl rozvoj ekonomie v sociálních vědách popsán jako ekonomický imperialismus. Hlavní cíl ekonomie je zlepšit životní podmínky lidí v jejich každodenním životě.

Definice

Je mnoho moderních definicí ekonomie. Některé rozdíly reflektují nové obzory subjektu nebo rozdílné názory mezi ekonomy. Lionel Robbins (1932) vytvořil souvislosti označované jak "pravděpodobně nejakceptovanější současná definice subjektu": Ekonomie je věda studující lidské chování jako vztah mezi záměry a nedostatečnými prostředky, které mají alternativní použití.

Robbins popisuje definici jako neklasifikační ve výběru určitých typů chování, ale spíše analytickou "s fokusem na určitý aspekt chování, formu vnucenou vlivem nedostatku." Prohlásil, že ekonomové před ním soustředili své studie na analýzu bohatství: jak se bohatství tvoří (produkce), distribuuje a spotřebuje, a jak může bohatství růst. Ale řekl, že ekonomie se dá použít na studium jiných věcí jako je politika atd., co je mimo její obvyklý cíl. Nemůžeme definovat ekonomii jako vědu studující bohatství, vzdělání, zločin a jiné subjekty na které se dá aplikovat ekonomická analýza, ale jako vědu studující určité aspekty každého z těchto subjektů (všechny používají nedostatkové zdroje na konečné dosažení hledaného).

Někteří tuto definici kritizovali jako příliš širokou a neschopnou omezit látku svého předmětu na analýzu trhů. Ale od 1960-tych let tyto komentáře přestali pro ekonomické teorie maximalizující chování a modelování racionálního výběru, které rozšířili doménu subjektu do oblastí řešených předtím jinými obory. Jsou tu i jiné kritiky, jako je nezahrnutí makroekonomie vysoké nezaměstnanosti.

Přispěvatel k expanzi ekonomie do nových oblastí Gary Becker popisuje svůj oblíbený přístup jako "kombinaci předpokladů maximalizace chování, stabilních preferencí a tržní rovnováhy, použité vytrvale a neústupně." Jeden komentář charakterizuje poznamku jako dělání ekonomie přístupem spíše než předmětem, ale s větší specifitou než "výběrový proses a typ sociální interakce, který tuto analýzu obsahuje." Rovnaký zdroj hodnotí mnoho definicí obsažených v základech ekonomických učebnic a vyvozuje, že nedostatek souhlasu nemusí ovlivnit látku předmětu, kterou texty řeší. Mezi ekonomy víc obecně, argumentuje, že určitá prezentovaná definice může reflektovat směr ve kterém se ekonomie podle autora vyvíjí, nebo by se měla vyvíjet.

Mikroekonomie

Trhy

Mikroekonomie studuje jak entity (subjekty) formující tržní strukturu interagují na trhu pro vytvoření tržního systému. Mezi tyto subjekty patří soukromé a veřejné společnosti s různou klasifikací, typicky operující pod nedostatkem obchodovatelných jednotek a vládních regulací. Obchodovaná položka může být hmotný produkt jako ovoce nebo služba jako jsou opravy, poradenství nebo zábava.

V teorii, na volném trhu agregáty (souhrny) kvantity vyžadované kupujícími a kvantity poskytované prodávajícími budou zhodné a dosáhnou ekonomické rovnováhy během času v reakci na cenové změny. V praxi různé věci mohou rovnováze zabránit a jakákoli dosažená rovnováha nemusí bý morálně poctivá. Například ak poskytování zdravotní péče je limitováno externími faktory, rovnovážní cena může být nepřijatelná pro mnohé lidí, kteří ji potřebují, ale nemohou ji zaplatit.

Existují různé tržní struktury. Na plně konkurenceschopných trzích nejsou žádní účastnící natolik velcí, aby měli tržní sílu na stanovení ceny homogenního produktu. Jinými slovy každý účastník je "přijímatel ceny", protože žádný účastník cenu produktu neovlivňuje. V praxi mnoho trhů není plně konkurenceschopných.

Formy zahrnují

• monopoly - je jen jeden prodejce výrobku
• duopoly - jsou jen dva prodejci výrobku
• oligopoly - je několik prodejců výrobku
• monopolní soutěž - je mnoho prodejců produkujících vysoko diferenciované výrobky
• monopsonie - je jen jeden kupující výrobek
• oligopsonie - je několik kupujících výrobek.

Na rozdíl od plné konkurenceschopnosti, neúplná vždy značí, že tržní síla je distribuovaná nevyrovnaně. Firmy tu mají potenciál být "tvůrci cen", co značí, že při velkém trhovém podílu mohou ovlivnit ceny svých produktů.

Mikroekonomie studuje individuální trhy zjednodušením ekonomického systému předpokladem, že analyzovaná aktivita na trhu neovlivní jiné trhy. Tato metoda analýzy je známá jako analýza částečné rovnováhy (nabídka a poptávka). Tato metoda agreguje (slučuje všechny aktivity) na jednom trhu. Teorie obecné rovnováhy studuje různé trhy a jejich chování. Agreguje všechny trhy. Tato metoda studuje změny na trzích i jejich interakce vedoucí k rovnováze.

Zdroj

https://en.wikipedia.org/wiki/Economics