Firma: Porovnání verzí

Verze z 12. 12. 2016, 18:40

Firma (angl. firm, business) nebo podnik (angl. enterprise) nebo společnost (angl. company) je organizační jednotka (entita), která poskytuje produkty (výrobky) nebo služby spotřebitelům. Firmy jako forma ekonomické aktivity jsou většinou v kapitalistických ekonomikách, kde většina firem je soukromá a poskytuje zboží a služby zákazníkům výměnou za jiné produkty, služby nebo peníze. Firmy mohou být i sociální neziskové organizace nebo státní veřejné podniky placené vládou na specifické sociální a hospodářské cíle. Firma vlastněná více jednotlivci může vzniknout jako registrovaná společnost nebo organizovaná sloučením jako partnerství. Země mají různou legislativu, která může popisovat různá [[právo|práva] různým firemním entitám.

Slovo "byznys" může referovat na určitou organizace nebo na celý tržní sektor (například "hudební byznys") nebo na souhrn celé hospodářské aktivity ("byznys sektor"). Složené formy jako je "agrobyznys" (podnikání v zemědělství) reprezentuje části širšího významu pojmu, který zahrnuje všechny aktivity dodavatelů výrobků a služeb.

Firmy usilují, aby jejich prodej převýšil jejich náklady, tedy aby měli zisk nebo profit.

Základní druhy vlastnictví

Formy vlastnictví firem se liší podle legislativy, ale je několik společných forem:

• Výlučné vlastnictví: firmu vlastní jedna osoba a pracuje pro svůj benefit. Vlastník pracuje sám nebo zaměstnáva pracovníky. Má neomezenou odpovědnost za všechny závazky firmy, z provozních nákladů i soudních sporů proti firmě. Všechny aktiva firmy patří vlastníku, například výrobní zařízení, nemovitosti atd.
• Partnerství: firma vlastněná dvěma nebo víc lidmi. Ve většině forem partnerství má každý partner neomezenou odpovědnost za dluhy, které vznikli během podnikání. 3 nejčastější typy komerčních partnerství jsou všeobecná ("general partnership"), omezená partnerství ("limited partnerships") a partnerství s ručením omezeným ("limited liability partnership").
• Korporace: Vlastníci korporace mají omezené ručení a firma má legální osobu separátně od jejich vlastníků. Korporace mohou být buď státní nebo soukromé. Mohou se organizovat buď pro komerční nebo neziskové organizace. Soukromé komerční korporace je vlastněna držiteli jejich akcí, kteří volí Radu ředitelů na vedení korporace a zaměstnávají své manažery. Soukromou komerční korporaci může vlastnit malá skupina jednotlivců nebo může být veřejná, s akciemi obchodovanými na burze.
• Družstvo: často označované jako "koop", družstvo je firma s ručením omezeným, která se může organizovat jako komerční nebo nezisková. Družstvo se liší od korporace v tom, že má své členy, ne akcionáře, a že sdílejí rozhodoavaí autoritu. Družstva se typicky klasifikují jako spotřební družstva nebo výrobní družstva. Družstva jsou základem pro ideologii hospodářské demokracie.
• Společnosti s ručením omezeným, partnerství s ručením omezeným a jiné specifické typy firemní organizace chrání své vlastníky nebo akcionáře před ztrátou tím, že firma funguje jako separátní legální entita s určitou právní ochranou. Na rozdíl toho, neregistrované firmy nebo osoby podnikající samostatně nejsou obvykle chráněny.
• Franšíza: systém, kde podnikatelé koupí právo na otevření a provoz byznysu od velké společnosti. Franšizing je rozšířené v USA a je důležitá ekonomická "elektrárna". Jeden z dvanácti maloobchodních firem v USA je franšíza a v těchto firmách pracuje asi 8 milionů lidí.

Klasifikace

• Zemědělství a hornictví produkují přírodní materiály jako rostliny nebo minerály.
• Finanční firmy zahrnují banky a jiné společnosti, které generují zisky investováním a řízením kapitálu.
• Informační firmy generují zisky primárně z prodeje duševního vlastnictví - patří sem filmová studia, vydavatelé a internetové a softwarové společnost.
• Výrobci produkují výrobky, buď ze surových materiálů nebo komponentů, pak je prodávají se ziskem. Firmy produkující hmatatelné výrobky jako jsou auta, oděvy atd. se považují za výrobce.
• Realitní firmy prodávají, pronajímají a budují nemovitosti - včetně pozemků, rezidenčních domů a jiných budov.
• Maloobchodníci a distributoři působí jako zprostředkovatelé a dostávají výrobky produkované výrobci k zákazníkům; profituju z tzv. marže. Většina obchodů a katalogových společností jsou distributoři a maloobchodníci.
• Firmy nabízející služby produkují nehmotné zboží nebo služby a typicky inkasují za práci nebo služby poskytované vládě, spotřebitelům nebo jiným firmám. Patří sem konzultační firmy, telekomunikační firmy, zábavný průmysl, autoservis atd.
• Dopravní firmy transportují lidi a produkty do cíle za poplatek.
• Veřejné služby (komunální služby) provozují firmy poskytující služby jako zpracování odpadní vody, odvoz a recyklace odpadu atd.

Management

Efektivní provoz firmy a studium tohoto předmětu se nazývá management. Hlavní odvětví managementu jsou:

• finanční management
• marketingový management
• management lidských zdrojů
• strategický management
• management výroby
• operační management
• management služeb
• IT management.

Vlastníci mohou řídit svou firmu sami nebo zaměstnají manažery, kteří to dělají za nich. Manažeři řídí 3 hlavní složky firmy:

• finanční zdroje
• kapitál nebo hmotné zdroje
• lidské zdroje.

Tyto zdroje se řídí alespoň v 5 funkčních oblastech:

• legální kontrakting
• výroba nebo služby
• marketing
• účetnictví
• finance
• lidské zdroje.

Restrukturalizace státních podniků

V předchozích dekádách státy začali formovat některé své aktiva a podniky podle vzoru soukromých společností. Například v roce 2003 Čína formovala 80 procent státních firem na společnosti manažerského systému. Mnoho státních podniku v Číně a Rusku se transformovaly na akciové společnosti a část jejich akcií se prodává na burzách.

Management podnikového procesu (Business process management - BPM) je přístup holistického managementu s fokusem na zladění všech aspektů organizace s potřebami a přánímí klientů. Propaguje firemní efektivnost a snahu pro inovaci, flexibilitu a integraci s technologií. BPM se snaží o trvalé zlepšování procesů. Proto může být popsán jako "proces optimalizující proces". Ukázalo se, že BPM umožňuje organizacím vyšší efektivitu a flexibilitu jako u na funkčnost zaměřený, tradičníhierarchický přístup k managementu.

Organizace a regulace

Většina legálních jurisdikcí specifikuje formy vlastnictví, které firma může mít, vytvářejíc komerční právo pro každý typ.

Hlavní faktory ovlivňující organizaci firmy jsou:

• Velikost a rozsah firmy a její struktura, management, vlastnictví, široce analyzované v teorii firmy. Obecně, malá firma je flexilnější jak veliká firma nebo firmy se širším vlastnictvím nebo víc formálními strukturami. Tyto firmy jsou obvykle organizovány jako korporace nebo partnerství. Navíc firma, která chce získat peníze na trhu akcí nebo být vlastněna mnoha lidmi, často na to potřebuje adoptovat specifickou právní formu.
• Sektor a země: privátní komerční firmy se liší od státních firem. V některých zemích jsou určité firmy povinny mít specifickou strukturu podle zákona.
• Daňové výhody: různé struktury se hodnotí odlišně podle daňového práva a z toho důvodu mohou mít určité výhody.
• Požadavek shody a zveřejnění: různé typy firem mohou mít povinnost zveřejňovat některé firemní informace (nebo je reportovat relevatním autoritám) a mohou mít povinnost dodržovat různé pravidla a regulace.

Mnoho firem funguje přes separátní entitu jako je korporace nebo partnerství (vytvořené buď s nebo bez omezeného ručení). Většina legálních jurisdikcí umožňuje lidem organizovat tyto entity vyplněním určitých zakládajících dokumentů se státním tajemníkem nebo jinou autoritou, při shodě s určitými následními povinnostmi. Vztahy a legální práva akcionářů, partnerů v omezeném ručení nebo členů se řídí částečne zakládající listinou a částečně místní jurisdikcí. Obecně řečeno, akcionáři v korporaci, partneři v limitovaném partnerství, a členy ve společnosti s ručením omezeným jsou chráněny před osobnou odpovědností za dluhy a závazky entity, která se legálně provozuje jak separátní "osoba". To značí, že pokud nedojde k provinění, vlastníkův osobní majetek je silně chráněn v právu, pokud je firma ve ztrátě.

Pokud dva nebo víc jednotlivců vlastní firmu společně, ale nedovedli vytvořit víc specifickou formu podnikání, považují se za všeobecné partnerství. Pravidla partnerství se částečně řídí dohodou o partnerství, pokud je vytvořena, a částečně se řídí zákony místní jurisdikce. Na vytvoření partnerství není třeba vyplnit papírové listiny a bez písemné dohody se vztahy a legální práva partnerů plně řídí místním právem, kde je sídlo partnerství. Osoba, která vlastní nebo provozuje firmu sama se považuje za výhradního vlastníka, bez ohledu na to, zda firmu osoba vlastní přímo nebo přes formálně organizovanou entitu.

Důležité faktory při rozhodování jak provozovat firmu: 1. Všeobecní partneři v partnerství (jiné jak partnerství s ručením omezeným), plus každý kdo osobně vlastní nebo provozuje firmu bez vytvoření oddělené legální entity, osobně ručí za dluhy a pohledávky firmy. 2. Obecně, korporace jsou povinné platit daň jako lidé. V některých daňových systémech to může vytvořit tzv. dvojité zdanění, protože nejprve korporace zaplatí daň ze zisku a když korporace doručí zisk svým vlastníkům, jednotlivci musí uvést dividendy ve svém příjmu v daňovém přiznán, a tím vznikne druhé zdanění. 3. Vě většině zemí jsou zákony, které hodnotí malé korporace odlišně jako velké. Mají pak výjimky z plnění některých požadavků nebo pracovního práva, mají zjednodušené procedury v specializovaných oblastech a mají zjednodušené, zvýhodněné nebo trochu jiné daňové podmínky. 4. "Vstup na burzu" v procesu zvaném "úvodní nabídka akcí" (initial public offering - IPO) značí, že část firmy budou vlastnit kupci akcií. To vyžaduje organizaci jako odlišnou entitu, a dodržení přísnějších zákonů a procedur. Většina veřejných entit jsou korporace, které prodali akcie, ale roste počet i veřejných s.r.o, které prodávají jednotky (někdy zvané akcie) a jiných exotickejších entit, jako například realitních investičních trustů v USA, a sjednocených trustů v UK. Všeobecné partnerství nemůže vstoupit na burzu.

Obchodní právo

Velmi detailní a propracovaná soustava pravidel, které vznikali dlouhou dobu, platí pro obchodní transakce. Potřeba regulovat obchod a komerci a řešit obchodní spory umožnila vytvořit zákony a soudy. Například "Hammurabiho kód" vznikl asi 1772 před n.l. a obsahuje pravidla vztahující se například k poplatkům za dopravu a jednáním mezi obchodníky. Slovo "korporace" je odvozeno z latinského "corpus", co značí tělo.

V mnoha zemích je složité spojit všechny zákony souvisící s obchodem do jednoho referenčního zdroje. Zákony mohou řídit pracovní a zaměstnanecké vztahy, BOZP, diskriminaci podle věku , rasy, pohlaví atd., dále minimální mzdu, odměny, pracovní čas, dovolenou atd.

Některé specializované firmy mohou požadovat licence, buď pro zákony řídící vstup do určitého obchodu, profesí atd, které vyžadují speciální vzdělání, nebo na zisk poplatků pro místní vlády. Profesie vyžadující speciální licence jsou právo, medicína, piloti letadel, prodej likérů, radiové vysílání, prodej investičních cenných papírů, prodej použitých automobilů atd. Lokální jurisdikce mohou požadovat speciální licence a daně na provoz firmy.

Některé firmy se speciálně regulují, například veřejné služby, investiční cenné papíry, bankovnictví, pojišťovnictví, vysílání, letectví a zdravotnictví. Environmentální regulace jsou též velmi komplexní a mohou ovlivnit mnoho firem.

Kapitál

Když firmy potřebují peníze, zvané kapitál, někdy nabízejí na prodej akcie nebo dluhopisy.

Kapitál možno získat přes privátní zdroje, pomocí úvodní nabídky akcií na burze a jinými způsoby.

Mezi velké burzy patří

• Shanghai Stock Exchange
• Singapore Exchange
• Hong Kong Stock Exchange
• New York Stock Exchange
• NASDAQ (USA)
• London Stock Exchange (UK)
• Tokyo Stock Exchange
• Bombay Stock Exchange (India)

Většina zemí s kapitálovými trhy má alespoň jednu burzu.

Firmy na burze musí plnit regulace pro jejich vnitřní vedení, jak se tvoří odměna pro top management a kdy a jak se zveřejňují informace pro akcionáře a veřejnost. V USA jsou tyto regulace implementovány přes komisi United States Securities and Exchange Commission (SEC).

Růst a zvýšená komplexnost zákonů pro firmy způsobila zvýšenou specializaci v korporátním právu. Není nezvyklé se dovědět, že některé korporátní transakce vyžadují tým 5 až 10 právníků na rostoucí regulaci. Komerční (obchodní) právo zahrnuje obecné korporátní právo, zaměstnanecké a pracovní právo, zdravotnické právo, fuze a akvizice, daňové právo, regulace potravin a léčiv, autorské právo, patenty, obchodní známky, telekomunikační právo a finance.

Zdroj

https://en.wikipedia.org/wiki/Business