Korporace

Korporace je firma nebo skupina lidí autorizovaných konat jako jedna entita (právnická osoba) a je tímto způsobem uznávána v zákonech. První korporované (registrované) entity byly založeny listinou (tedy libovolným aktem zaručeným panovníkem nebo schválený parlamentem či zákonodárním sborem. Většina jurisdikcí nepovoluje tvorbu nových korporací přes registraci.

Korporace mají mnoho různých typů, ale jsou obvykle děleny podle zákona na 2 typy:

• podle možnosti vydávat akcie
• podle toho, zda jsou ziskové nebo neziskové (nonprofit).

Kde lokální zákony rozlišují korporace podle možnosti vydávat akcie, korporace vydávající akcie se nazývají akciové korporace, vlastnictví korporace je přes akcie a vlastníci se jmenují akcionáři. Korporace bez možnosti vydávat akcie se jmenují bezakciové korporace. Obvykle to jsou družstva, které vlastní tzv. členové.

Korporace zapsané v regionech, kde se dělí podle možnosti generovat profit, se dělí na ziskové a neziskové.

Je určitý přesah mezi akciovými/neakciovými a ziskovými/neziskovými korporacemi, protože neziskové korporace jsou vždy neakciové. Zisková korporace je téměř vždy akciovou, ale některé ziskové korporace se mohou rozhodnout pro neakciovou formu. Pro zjednodušení v dalším textu se pod pojmem akcionář rozumí i člen neziskové korporace.

Registrované korporace mají právnickou osobou a vlastní je akcionář, odpovědnost kterých je limitována na jejich investici. Akcionáři typicky neřídí aktivně korporaci, ale volí nebo určují radu ředitelů na kontrolu korporace a management.

V americké angličtině slovo "corporation" se nejvíc používá pro velké obchodní korporace. V britské angličtině se v tomto významu víc používá slovo "company" (společnost), a slovo "corporation" se používá pro všechny "korporované" (registrované) entity. V americké angličtině slovo "company" může zahrnovat entity jako "partnership" (partnerství), které se v britské angličtině nepovažují za společnosti, protože nejsou separátní právní entita.

Korporace jsou právnické osoby a mají mnoho práv a odpovědností jako lidé. Mohou vyžadovat lidská práva vůči jednotlivcům a státu, a samotné mohou být odpovědny za porušování lidských práv. Korporace mohou být zrušené statutárním výkonem, nařízením soudu nebo dobrovolným rozhodnutím akcionářů. Nesolventnost může rezultovat do stavu, kdy věřitelé vynucují likvidaci a zánik korporace soudním rozhodnutím, ale nejčastěji je to výsledkem restrukturalizace korporátních holdingů.

Koncem 19. století vznikla nová forma firmy s omezeným ručením a zavedlo se lepší zdanění jednoho vlastníka nebo víc společníků. I když ne korporace, tento nový typ entity se stal velmi atraktivním jako alternativa pro korporace, které nepotřebovaly vydávat akcie. V Německu se tato forma nazývá "Gesellschaft mit beschränkter Haftung", zkratka GmbH. V poslední čtvrtině 20. století se nová forma nekorporátní organizace stala dostupnou v USA a jiných zemích pod názvem společnost s ručením omezeným, zkratka s.r.o. (anglicky limited liability company, zkratka LLC).

Merkantilismus

Mnoho evropských národů si pronajalo korporaca na vedení koloniálních rizikových podniků (anglicky ventures), například Dutch East India Company nebo Hudson's Bay Company. Tyto pronajmuté společnosti se stali předchůdci moderních korporací. Konajíc podle listiny schválené holandskou vládou, Dutch East India Company porazila portugalské sily a ustanovila se v souostroví Moluky, aby profitovala z evropské poptávky po koření. Investoři společnosti dostali papírové certifikáty jako důkaz o podílovém vlastnictví a mohli své podíly (akcie) obchodovat na původní amsterodamské burze. Akcionáři měli též jasně zaručenou omezenou odpovědnost v královské listině společnosti.

V Anglii vláda vytvoříla korporaci královskou listinou nebo Rozhodnutím parlamentu (Act of Parliament) se zárukou monopolu nad specifikovaným územím. Nejznámější příklad založený v roce 1600 byla londýnská East India Company. Královná Alžběta I. ji zaručila exkluzivní právo obchodovat se všemi zeměmi na východ o Mysu Dobré naděje. Některé korporace v tom čase konali ve jménu vlády a přínášeli výnosy ze svých zahraničních zisků. Postupně se East India Company víc integrovala s britskou koloniální politikou, protože většina korporací závisela na schopnosti britské armády kontrolovat obchodní cesty.

Britskou East India Company označovali současníci i historikové jako "největší společnost obchodníků ve vesmíru" (the grandest society of merchants in the universe"), a je symbolem velikého potenciálu korporace, stejně jako nových metod obchodu, který může i vykořisťovat. 31. 12. 1600 královna Alžběta I. zaručila společnosti 15-letý monopol na obchod do a z Východní Indie a Afriky. V roce 1711 akcionáři společnosti měli z investice zisk téměř 150 procent. Další akciové nabídky demonstrovali, jak lukrativní se společnost stala. Její první nabídka akcií v letech 1713–1716 se zvedla na 418 000 liber, a druhá v letech 1717–1722 na 1,6 milionu liber.

Podobná listinná společnost South Sea Company byla založena v roce 1711 na obchod v španělskcýh jihoamerických koloniích, ale měla menší úspěch. Její monopolní práva byla zaručena Utrechtskou smlouvou (Treaty of Utrecht) z roku 1713 jako dohoda po Válce o španělské dedictví, která dala Británii povolení "asiento" obchodovat v regionu na 30 let. Ve skutečnosti Španělé zůstali nepříznivě naklonění a povolili příjezd jen jedné lodi za rok. Neznalí problémů, investoři v Británii ovlivnění velkými sliby zisku od promotérů společnosti, nakoupili tisíce akcií. V roce 1717 Sout Sea Company byla (stále bez skutečného obchodu), že nabyla veřejný dluh britské vlády. To urychlilo inflaci ceny akcie, stejně jako Bublinový zákon (Bubble Act) v roce 1720, který (pravděpodobně s motivem ochránit South Sea Company od konkurence) zákázal formaci jakýchkoli společností bez královské listiny. Cena akcií rostla natolik rychle, že lidé začali kupovat akcie jen proto, aby je prodali za vyšší cenu, co následně vedlo k rostu cen akcií. To byla první spekulativní bublina v historii, ale koncem roku 1720 bublina praskla, a cena akcií se snížila z 1000 liber na méně než 100 liber. Protože vzniklo mnoho bankrotů a afér, nálada vůči korporacím se změnila.